Česká republika je jedním ze zakládajících členů SÚJV od roku 1956.

V roce 1992 došlo k významným změnám ve fungování tohoto mezinárodního vědeckého ústavu.
Byl přijat nový statut SÚJV, který položil základ fungování této instituce jako mezinárodní vědecké organizace na území Ruské federace.

V současnosti má SÚJV 18 členů (Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Bulharsko, Česká republika, Gruzie, Kazachstán, KLDR, Kuba, Moldavsko, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Ruská federace, Slovenská republika, Ukrajina, Uzbekistán, Vietnam).
SÚJV spolupracuje na základě dvoustranných mezivládních dohod s Egyptem, Itálií, Jihoafrickou republikou, Maďarskem, Německem a Srbskem.

Nejvýznamnějším orgánem SÚJV je Výbor zplnomocněných představitelů členských zemí, který volí ředitele SÚJV, schvaluje rozpočet a statut SÚJV. Zplnomocněným představitelem vlády ČR v SÚJV byl od 1. března 2019 jmenován RNDr. Marek Vyšinka, Ph.D., vedoucí oddělení, Oddělení pro výzkumné infrastruktury, Odbor výzkumu a vývoje MŠMT.

Ve Finančním výboru SÚJV je představitelem ČR Ing. Mgr. František Rod, Ministerstvo financí ČR.

Ve Vědecké radě SÚJV jsou zástupci ČR prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc. a Ing. Stanislav Pospíšil, DrSc.

Ústav tvoří celkem 7 laboratoří – Laboratoř teoretické fyziky (LTF), Laboratoř fyziky vysokých energií (LFVE), Laboratoř neutronové fyziky (LNF), Laboratoř jaderných problémů (LJaP), Laboratoř jaderných reakcí (LJaR), Laboratoř informačních technologií (LIT) a Radiobiologická laboratoř (LRB).
Kromě těchto pracovišť je součástí SÚJV rovněž Univerzitní centrum (UNC), které zajišťuje vzdělávání aspirantů a diplomantů v oboru jaderné fyziky, organizuje mezinárodní praxe studentů, letní studentský program, inženýrské praxe, programy a stáže pro učitele fyziky, ekurze do SÚJV pro žáky a studenty, jazykové kurzy, apod.

V SÚJV pracuje přibližně 4500 zaměstnanců, z nichž je přibližně 1200 vědeckých pracovníků a 2000 inženýrů a techniků.

Základními zařízeními Ústavu jsou:
- nuklotron (supravodivý urychlovač) – urychlovač nabitých částic, 108 - 1013 částic/pulz; energie 6-7 GeV/nukleon
- fázotron (před rokem 1984 synchrocyklotron) – urychlovač protonů s energií 680 MeV (s kanály pionů, mionů, neutronů a protonů)
- synchrofázotron – urychlovač protonů (10 GeV) a jader (deuteron, lithium, uhlík...); energie jader v intervalu 100 MeV – 4 GeV/nukleon; průměrná hustota svazku 104 iontů/cm2/s – 1011 iontů/cm2/s
- U200, U400, U400M – isochronní cyklotrony těžkých iontů; U400M urychluje ionty od vodíku po uran v rozsahu energií 20 – 120 MeV/nukleon s intenzitou svazku 4x10^13 – 10^14 iontů/s
- .... – pulzní reaktor, výkon 2 MW, výkon v pulzu 1500 MW, délka trvání pulzu 215 mikrosekund; frekvence pulzů 5 Hz; tok neutronů v pulzu 10^15 n/cm2/s
- ... – pulzní neutronový vstřikovač (booster).

Obecné informace o Spojeném ústavu jaderných výzkumů Dubna je možné najít v publikaci vydané MŠMT, detailnější informace jsou k dispozici na webových stránkách www.jinr.ru.

Tramvaj 3, 10, 24 - zastávka Bulovka
Bus 201 - zastávka Vychovatelna
Bus 166 - zastávka Nemocnice Bulovka gynekologie

MAPA

Ministr školství ke spolupráci ČR s SÚJV

Projekt

Systémy pro řízení a sběr dat při syntéze supertěžkých prvků na stanovištích plynových separátorů DGFRS-I a DGFRS-II v SÚJV Dubna